Bakalářské práce


POKYN PRO ZADÁVÁNÍ A HODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH

BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ 

NA ÚSTAVU PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

 

Formální náležitosti kvalifikační (bakalářské, diplomové) práce

Základním dokumentem nutným k zahájení práce na kvalifikační (bakalářské, diplomové) práci je Směrnice ke státním závěrečným zkouškám na Pedagogické fakultě UP.

 

1. Zadávání závěrečných prací

a) Student v průběhu aktuálního semestru bakalářského studia, resp. magisterského studia, zpracuje teze závěrečné práce a osloví vyučujícího ÚPSS, který problematiku v rámci ústavu odborně zaštiťuje. Pracovníky ÚPSS garantovaná témata jsou dostupná v systému STAG.

b) Společně s osloveným vedoucím student vyjasní výzkumný problém, který bude v práci řešen, a teze rozpracuje do projektu závěrečné práce, který bude obsahovat:

  • Téma práce (česky, anglicky), ve kterém bude zjevný řešený výzkumný problém práce.
  • Plánovaný teoretický koncept (obsah jednotlivých kapitol).
  • Plánovaný metodologický postup (cíl výzkumu, výzkumné otázky, příp. hypotézy, výzkumný soubor, výzkumná strategie, výzkumný nástroj, metoda analýzy).
  • Očekávané výstupy (pokud jsou plánovány).
  • Stručný přehled literatury k tématu (publikace odborné, metodologické).

c) Připravený, s domluveným vedoucím práce zkonzultovaný a schválený projekt, student vyplní do Zadání závěrečné práce ve STAGu. Zadání XYZx vytiskne a předá k podpisu vedoucímu práce, ten vedoucímu pracoviště a následně bude Zadání závěrečné práce zavedeno do systému UP.

 

2. Pokyny pro psaní bakalářských prací

Bakalářské práce mohou být koncipovány jako metodické nebo výzkumné (základní kvantitativní nebo kvalitativní výzkum).

Metodická práce. Součástí praktické části bude návrh metodického konceptu pro možné využití v praxi. Součástí bude bazální výzkumná sonda, směřující k ujasnění konceptu (realizovaná před přípravou metodiky) nebo pro evaluaci metodického postupu (realizováno po ověření metodického konceptu v praxi) – typy: rešeršního, obsahového, historického charakteru, studie, studijní projekt, experimentální BP či zpracování již existujících dat, autorský produkt (literární dílo, výtvarné dílo, hudební dílo, užitý vzor, metodika práce, software a informační systém, pokročilé analýzy dat – tzv. videohospitace a následné metodiky)    

Kvantitativní výzkum. Očekává se základní deskriptivní výzkum a vyhodnocení dat prostřednictvím popisné statistiky s využitím grafů a tabulek a jejich následnou odbornou interpretací.

Kvalitativní výzkum. Očekává se základní schopnost koncipovat a realizovat kvalitativní výzkumné šetření, např. s využitím metod případová studie, interview, pozorování, experiment, analýza výsledků činnosti dítěte, analýza odborného textu ad. Za adekvátní metody analýzy výzkumu k bakalářské práci lze považovat např. otevřené kódování (jako první fázi zakotvené teorie), rámcovou analýzu, pojmové mapy atp.

 

3. Doporučená struktura kvalifikační práce

Každá kvalifikační práce má určitou strukturu, která není univerzálně předepsaná žádným dokumentem. V praxi se do jisté míry osvědčila níže uvedená struktura kvalifikační práce, která je zaměřena převážně empiricky, tedy výzkumně (v Pokyny pro zadání BP a DP výše).

ÚVOD práce (by „měl“ obsahovat):

  • zdůvodnění důležitosti a aktuálnosti zvolené problematiky (tématu),
  • osobní motivace k výběru tématu práce,
  • vymezení hlavních cílů práce,
  • stručná charakteristika obsahu kapitol práce,
  • stručný popis použitých metod zpracování práce.

I. TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE (možné složení kapitol):

  • Vymezení základních pojmů vztahujících se k tématu práce.
  • Přehled domácích a zahraničních prací o řešení zvoleného tématu nebo širší problematiky (kriticky komentovaný průzkum literárních zdrojů zaměřený na zjištění současného stavu poznání ve vybrané tématice či v užším tématu a na zpřesnění výzkumných záměrů a otázek).
  • Členění věcné výstavby teoretických a metodologických východisek práce.

II. EMPIRICKÁ ČÁST (možné složení kapitol):

  • Výzkumné cíle, problémy (otázky) a hypotézy.
  • Výzkumný vzorek (popis základního souboru, výběr respondentů do výzkumného vzorku, charakteristika vybraného vzorku respondentů apod.).
  • Výzkumná metodika
  • Výstižný popis kvantitativních nebo kvalitativních procedur a technik empirického výzkumu.
  • Popis by měl být dostatečně vyčerpávající, aby mohl umožnit opakovatelnost či reprodukovatelnost metod výzkumu a zároveň i kontrolovatelnost jeho výsledků.
  • Časová organizace (harmonogram) průběhu výzkumu podle jeho fází – popis časového harmonogramu průběhu výzkumného šetření.
  • Výsledky výzkumu Výstižná informativní prezentace hlavních zjištění v podobě:
  • Kvantitativně orientovaná práce: v podobě přehledných tabulek a grafů s důrazem na reflektování výzkumných otázek, příp. na statistické testování hypotéz,
  • Kvalitativně orientovaná práce: v podobě třídění narativních zjištění a citace úryvků z protokolu účastnického pozorování, případové studie, obsahové analýzy textových dokumentů apod. (blíže viz Zadání…).
  • Interpretace a diskuze výsledků ve světle kvantitativních statistických údajů, nebo ve světle kvalitativních údajů o možné typologizaci.
    • Veškeré interpretace je nutno diskutovat na pozadí výsledků příbuzných studií.
  • Závěry z výzkumu

ZÁVĚR práce (by „měl“ obsahovat):

  • Stručné sebekontrolní zhodnocení splnění cílů práce.
  • Výstižné a přeformulované shrnutí výsledků a závěrů teoretické a empirické části práce.
  • Zmínka o možnosti reálného uplatnění výsledků práce v teorii, empirii a praxi.
  • Doporučení a návrhy pro další empirický a teoretický výzkum.
  • Zmínka o metodologických úskalích, předpokladech a zdokonaleních.
  • Doporučení a návrhy pro školskou nebo osvětovou praxi (např. v oblasti řízení a správy, učitelství, vychovatelství, poradenství apod.).

 

4. Nejčastější nedostatky kvalifikačních prací

  • Nevyváženost teoretické, empirické a praktické složky ve struktuře práce.
  • Nejasnost cílů práce, nezřetelnost jejich formulace a nemožnost kontroly splnění.
  • Absence výzkumného problému nebo výzkumné otázky.
  • Absence správné formulace hypotézy.
  • Nízká úroveň statistické analýzy získaných empirických údajů.
  • Neadekvátní generalizace závěrů.
  • Neuspokojivá práce na definicích nosných pojmů nebo jejich úplná absence.
  • Nedostatečný rozhled v domácí i zahraniční literatuře.
  • Nezřetelné vymezení návaznosti na předchůdce řešení zvolené problematiky.
  • Neurčité odlišení vlastních a cizích myšlenek.

 

5. Odevzdání a hodnocení závěrečných kvalifikačních prací

Dle termínů na PdF UP